Kávovník kraslený obrázekKávovník, nejúžasnější rostlina na světě, je keř nebo malý strom vysoký mezi 3 a 15 metru. Nese červené nebo žluté třešně, jejichž 2 jádra se promývají, suší a praží na kávu. Milovníky kávy bude zajímat zejména kávovník arabský (Arabica) v menší míře potom kávovník statný (Robusta).

Kávovník pochází ze Súdánu a Etiopie, odkud se pomalu šířil do okolních zemí. Říká se, že místní obyvatelé pozorovali dobytek pasoucí se na kávových třešních a zaujalo je, jak jsou kozy po konzumaci plodů kávovníku aktivní. Zkusili to i na sobě, a když náhodou shořela spíž plná kávy, oslnila je i vůně po požáru, a tak lidé začali kávu pražit. Za značné rozšíření kávy do Evropy může zřejmě turecký sultán Murad IV, který kávu ve své zemi zakázal, protože zaslechl, jak v kavárně hosté pomlouvají jeho politiku. Kavárníci, obávající se přísných trestů, raději utekli do Evropy. A Evropané potom vzali kávovník sebou do svých kolonií, kde se mu začala náramně dařit. Jen na Srí Lance podlehla většina kávovníku kávovému moru (Hemileia vastatrix), a jeho místo na svazích nahradil čaj. Naštěstí zbytek světa tato nemoc tolik nezasáhla a coffea canephora neboli Robusta je proti němu dokonce imunní. Díky tomu si můžeme i dnes vychutnat hrnek skvělé kávy.

Arabica

Červené Catuai BrazílieKávovník arabský (Coffea Arabica) tvoří většinu světové produkce kávy. Z původní domoviny v Etiopii se rozšířil na Arabský poloostrov, odtud do Evropy a kolonisté ho pak rozšířili do celého světa.

Arabika má raději chladnější podnebí s dostatkem vláhy a trochou stínu, proto se jí nejlépe daří v subtropickém pásu ve vysokých nadmořských výškách. Vždyť většina nejproslulejších plantáží leží ve výškách okolo 1500m n.m.

Arabica, třebaže snáší a dokonce preferuje změny počasí, je náročnější na pěstování něž Robusta. První sklizeň mohou pěstitelé očekávat až po pěti letech (na rozdíl od 2 u robusty) a třešně zrají 9 měsíců až rok a proto je možné na jedné rostlině vidět jak květy, tak zralé třešně.

Díky pomalému zrání se uvnitř třešní tvoří více cukru i chuťových esencí. Robusta, která zraje mnohem rychleji, jelikož roste níže ve větším teple, nedosahuje chuťových kvalit Arabiky, avšak ve směsi s Arabikou je užitečná při tvorbě pěny u espressa a může napomoci prodloužit chuťový zážitek.

Kávovník, podobně jako další ovoce třeba jablka, má dnes mnoho různých druhů vzniklých v přírodě (Villa Srachi je zakrslá verze Bourbonu) nebo uměle křížením (Pacamara vznikla spojením Maragogype a Pacasu). Každá odrůda se liší velikostí, výnosem nebo barvou plodů a hlavně každá trochu jinak chutná. Když otevřete dveře do světa výběrové kávy, začne vás zajímat, jestli do mlýnku sypete Catturu, Typicu nebo Geishu.

Mezi nejběžnější odrůdy patří: Bourbon, Catuai, Cattura, Kona, Maragogype, Mundo Novo, Pacamara, Pacas, SL28, SL34 a Typica.

Třešně kávovníkuAť už máte jakoukoli odrůdu, než se vám dostane do hrnku, musí se nejprve sklidit. Nejkvalitnější metodou je samozřejmě ruční sběr, neboť je třeba sbírat pouze zralé plody, a jak už víme, na jednom keři mohou být květy a plody v různém stádiu zralosti, což ale stroje nerozpoznají. V nižších polohách a především pro sběr Robusty se používají velké česací stroje. Ikdyž pár zrnek dokáže zničit celou várku kávy, producentům to nevadí, neboť v pražírně kávu, dá se říci, spálí, a zákazníkům tvrdí, že tuto hořko-spálenou chuť má káva mít. I my kolikrát pijeme takto upravenou kávu v domnění, že jde o onen oblíbený povzbudivý nápoj. Kofeinu, který má právě povzbudivé účinky, je v Arabice méně než v Robustě.

Po sběru se káva suší a následně putuje do pražírny. Jen čerstvě upražená káva (jeden, maximálně 2 měsíce od pražení) si zachovává skvělé aroma. Stejně tak by se káva měla mlít až před použitím, protože rozemletá káva během pár desítek minut přijde o většinu svého aroma. Vakuové technologie se snaží tento proces zvrátit, přesto se nic nevyrovná čerstvě upražené a právě namleté kávě. Z pražírny jako je český doubleshot máte možnost získat kávu třeba už druhý den po upražení.

Robusta

Cibetka na kávovníkuVětšinu kávy na pultech obchodů tvoří Robusta. Její chuť není tak vybraná jako u Arabiky, přesto má příznivce, kteří vyhledávají zemitější chuť. Robusta bývá také součástí směsí na espresso, protože napomáhá tvorbě bohaté pěny.

Třebaže Robusta není považována za chuťově tak zajímavou kávu, marketing dokázal, že nejdražší káva na světě je právě ona (tedy většinou). Konkrétně káva strávená cibetkou a potom vysbíraná z jejího trusu. Velká cena vychází z předpokladu, že cibetka je velmi mlsná šelmička a vybírá si jen ty nejlepší třešně, takový ruční sběr dovedený k dokonalosti. Natrávením navíc usnadňuje cestu ke kávovým zrnům. Mezi nejznámější cibetkové robusty patří indonéský Kopi Luwak a filipínský Kape Alamid.

Káva a zdraví

Léta se lidé přou, zda je káva zdravá či nikoli. Někdo tvrdí, že nikoli, další že káva je všelék. Káva každopádně dehydratuje, takže by se měla zapíjet velkou sklenicí vody. A podle rčení Co je dobré, to je zdravé, ji pijte plnými doušky, pokud vám chutná. A jestli to není váš šálek kávy, dejte si třeba curacao.

Foto: Francisco Manuel Blanco (obrázek kávovníku arabského), Fernando Rebelo (obsypaný keř odrůdy Catuai), Stanizlaw Szydlo (kávové třesně), neznámý autor (cibetka – paradoxurus hermaphroditus)

Sdílej příběh vo kafi
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

ThemeBox

AIT-Themes icon Themeforest icon Twitter icon Facebook icon YouTube icon
Our Portfolio
open/close
Colors Settings
Background images
Font
Homepage Options
Our WordPress Themes